Jeden z nejelpších víkednů za poslední dobu, kéž by nikdy neskončil...

Protože přes týden toho moc nestíhám, žiju hlavně o víkendu. A tenhle byl vážně za odměnu. Jestli je něco, co mám radši než Brno, je to Brno o víkendu. Večery v dobré společnosti s drinkem v ruce v sedě kdekoliv po centru, jehož atmosféra připomíná molo někde na dovolené u moře. Rána v naprosté tichosti, kdy v celém městě nezbyla ani památka po večerních davech. Naprosto příhodná chvíle pro pozdní snídani - jinými slovy brunch. Že se z toho stane spíše lunch než brunch, jsme ale netušily.

Nedělní brněnská rána nejsou pověstná jen klidem, ale také spoustou zavřených podniků. Můj oblíbený Podnik byl ale přece jen otevřený. Protože si v kavárnách většinou objednávám jen kávu, maximálně dortík nebo nějakou drobnost, nevím, jak se na mých oblíbených místech vaří. Vzhledem k tomu, že bych ráda v budoucnu psala sérii článků, které popisují má nejoblíbenější brněnská zákoutí, je nutné vyzkoušet také všechny jejich kuchyně. I za touto záminkou jsme tedy v neděli ráno Podnik navštívily.

Něco po desáté jsme se vydaly do mírně děštivého počasí, jehož atmosféra byla vhodnější ke sledování odněkud zevnitř. A to jsme přesně měly v plánu. Asi nepřestanu nikdy žasnout nad genialitou interiéru, který Podnik skýtá. Vždy, když jej navštívím, sedím hned vepředu za oknem a pozoruji lidi na ulici. A ta velká okna od podlahy až do stropu se dají otevřít - tak jednoduché, ale naprosto skvělé řešení. Takže sedíte vevnitř za přítomnosti svěžího vánku, někde mezi skvělou kávou v úžasně roztomilých hrnečcích a venkovním deštěm - co je víc?


Miluju tuhle náladu, kterou dokáže vytvořit jen kavárenské prostředí. Takový to, jak se zastaví čas...

A on se čas trošku zastavil. Jediná věc, která tohle dopoledne trošku pokazila, bylo opravdu celkem dlouhé čekání na naše jídlo. Možná jsme byly až moc hladové, kdo ví? Každopádně bych ale lhala, kdybych nepřiznala, že se vyplatilo. Tak skvělý chia puding jsem snad nikdy nejedla. Slibuju, že se jej pokusím napodobit a napsat recept na blog. :)


Pokud potřebujete na chvilku zastavit a vypnout, doporučuji si na celé dopoledne nic neplánovat a inspirovat se předchozím návodem. I za tak krátkou dobu, jako je půl dne, se můžete přenést do úplně jiného rozpoložení a naladit svůj mindset alespoň na zbytek odpoledne a začátek dalšího týdne do pozitivních hodnot. Zvlášť pokud se cítíte po předchozím pracovním týdnu ve stresu, křeči a v ne úplně nejlepší náladě. Mě se to občas stává, že shon z pěti pracovních dnů zanechá svou stopu i na dynamice dvou víkendových. Proto je potřeba s tím něco udělat a nečekat, jestli se ta mlha sama rozplyne.


Jako další alternativu, ne-li tu nejpříhodnější, doporučuji delší procházku v přírodě. O samotě, se psem, s blízkými nebo třeba s hudbou... Je to na vás. Cokoliv, co vás odvede od špatných myšlenek a divných nálad. Někdy velmi nenápadně a pozvolna, ale vždy mě překvapí, že to zabírá. Pak mě napadá ještě cvičení, vaření, čtení, tančení po bytě, sledování oblíběného filmu nebo seriálu... Na chvíli vypadnout z denní rutiny je prostě k nezaplacení. A jak se necháte unášet vy?